Teenagers

Děti se vyklubou z dětského úsměvu, opustí své nevinné smýšlení, že my rodiče jsme pro ně celý svět, a než se úplně osamostatní, je moc fajn je mít zvěčněné ještě jako „nedospěláky“. Nefotografuji je infantilně, ale zachycuji jejich přirozenost a originalitu, půvab těch prchavých chvil, kdy ještě nejsou dospělí. Moje zkušenost říká, že rodiče se pak většinou dívají na ty fotografie a říkají „vždyť on/ona ještě není tak velký/velká…“ A já se jen usmívám, protože naše ratolesti nám rostou a my jsme sami překvapeni, jak moc rychle. Ty chvíle se přitom nikdy nevrátí… A víte, co je u Vašich „nedospěláků“ při fotografování důležité? Jejich pohoda. Nechte je proto, ať si s sebou na focení vezmou knihu, tablet, mobil či sluchátka nebo ať si klidně nabarví vlasy na modro. Pokud budou v pohodě, je to to nejlepší, co pro ně Vy i já můžeme udělat.