kouzlo ve fotografii
PROČ?
Dovolte mi, prosím, naťuknout téma: generační fotografování. Ono není trendy, ale má
velký vliv na prožití radosti lidí ve věku 70, 80 i více let. Svět se točí kolkem mladých
– móda, zájmy, trendy věci, ale pojďme si říct, jak to mají lidé ve věku babiček a dědů.
Ve věku, kdy se rodina o ně stará, vypadá to, že je všechno v pořádku a ano je. Avšak
povídáním u focení s těmito starými lidmi zjišťuji, jak moc se oni vnímají a jak jim na
sobě záleží. A jak jim záleží být s Vámi. S těmi mladými. Se svými dětmi a vnuky.
Staří lidé se zajímají, jak vypadají, zda jim to sluší, zda mají tuto košili nebo
halenku, která jim sekne. Své klientky ve věku třeba i 90 let líčím a vidím, jak se
rozzáří, když vidí svou krásnou upravenou tvář. Ženy v tomto věku jsou stále ženami a
jejich krása je hodna, aby byla zvěčněna. Vždyť fotit se s babi nebo dědou je víc než
dechberoucí. Ta atmosféra je kouzelná a dojemná.
Na focení tyto klienty vozí jejich děti, nebo vnuci. Ano, jsou to padesátníci či
třicátníci. Rodiny, které cítí, že chtějí být na fotografii s babičkou nebo prababičkou,
vnáší do jejich života obrovský zážitek a pocit nejstarším členům rodiny, že oni stojí za
to, aby byli na společné fotografii. Jednoduše – dávají jim najevo, že jsou součástí
rodiny.
Babičky a dědové jsou pak za dámy a za šviháky – nevěřili byste, jak jsou šťastni.
Šťastni z toho, že "ti mladí" se s nimi chtějí fotit. Je to pocit, který už dávno
nezažili. Svou důležitost. Svou výjimečnost.
Ze společného zážitku, jejich generační focení, staří lidé žijí ještě dlouho. Jsou
naplněni a rozzářeni tím, že na nich záleželo. Záleželo jejich rodině, aby byli na
společné fotografii. Mluví pak o tom ještě dlouho 🙂
Položme si otázku: Kdy naposledy se fotila Vaše maminka, babička, děda?
Je čas se jít fotit. Spolu. Čas nevrátíme.
S úctou, Dara
